Percy L. Greaves, Jr
Tento slovník bol po prvýkrát publikovaný v roku 1974 pod názvom Mises Made Easier: A Glossary for Ludwig von Mises' Human Action.
Z neho vyberáme:
Útek k statkom alebo reálnym hodnotám (Flight into goods or real values). Zbesilá snaha minúť všetky peňažné úspory a inú dostupnú hotovosť (krátke video so slovenskými titulkami, ktoré stojí za to si pozrieť pre ľahšie pochopenie problematiky) nákupom statkov bez ohľadu na to, či sú potrebné alebo nie, za účelom vyhnutia sa, byť len krátkodobej, držbe prudko sa znehodnocujúcich peňažných jednotiek. Objavuje sa v tom vývojovom štádiu inflácie, keď sú ľudia presvedčení o nekonečnom raste cien stále rýchlejším tempom. Útek k statkom alebo reálnym hodnotám je známy aj ako záverečná fáza boomu a predstavuje úplné zrútenie menového systému.
Kedy?
V lete 2010 bude "veselo" : -/
Komentáre
Ako to riešit?
predstav si ze od zajtra dostanes pravomoc USA prezidenta.Co by si urobil na odstranenie krízy?
CV
trochu metaforicky to nacrtol pod inym mojim clankom ffffffffff:
"Ziadne dlhy neexistuju a ani neexistovali,vymena prace sa bud udiala,alebo neudiala.
To, co existuje, je moznost zotrocenia ludi, ak uveria tomu, ze niekomu nieco dlzia."
alebo toto od toho isteho citatela:
"Treba zrusit (pisem zrusit a nie splatit) vsetky dlhy a vytlacit svoje peniaze (staty) a uzernika treba dat do izolacie, ci je to zid alebo biely alebo zeleny alebo had...
Toto pride, len zlocincovi zostanu prazdne ruky...., bo prenho peniaze droga jest a prostriedok k moci.
Ludia neprestali mat potreby a chut robit, len penazi nieto a preto sa nerobi a nekupuje..."
toto vystihuje to o com debatujeme na www.dolezite.sk ked som tam s inoceanom spominal pripad jeroma dalyho.
banky nepoziciavaju peniaze sporitelov. natukaju par cisiel do pocitaca a tie ti po podpise dohody (zmluvy) o uvere pripisu na tvoj ucet. nie je tam ziadna protihodnota, nie su to peniaze kryte pracou ako by to bolo v pripade penazi pozicanych od sporitelov. vtedy by doslo k vymene penaznych jednotiek za uz vykonanu pracu (v minulosti) za penazne jednotky ziskane z prace buducej. ak by vtedy doslo k nesplacaniu uverov tak by realne vznikla banke skoda (strata).
pri sucasnom modely fungovania monetarneho systemu banke ziadna REALNA strata nevznikla, lebo vytvorila HOVNO z "tenkeho vzduchu" len sa nenabali tak ako si povodne predstavovala!
------------------------
Iring Fetscher sucasny model opisal ako peniaze vytvorene dnes pre buducu produkciu, pre buducu pracu, pre buduce hodnoty. v skratke tzv. peniaze su buducnostou.
„Oživující působnost produkce papírových peněz vychází v podstatě z imaginace a imprese v naději na budoucí možnost získání zboží za tyto papírové peníze... Předpokladem je, že v budoucnosti produkce trvale poroste, aby bylo k dispozici tolik zboží, které ‚dnešní’ skutečnost ‚vytvořila’ v papírových penězích. Tyto peníze dneška jsou prostředkem k přisvojení si zboží ‚zítřka’. A přesto nejen v novější době do oběhu uvedené papírové peníze, a nejen ony jako takové, nýbrž veškeré peníze jsou v podstatě ‚prostředkem k přisvojení si zboží zítřka’. Peníze tedy jsou, jak Binswanger správně konstatoval, ‚podle své přirozenosti poukázkou na budoucnost, na to, co se za ně v budoucnu dá koupit – a to už v době, kdy se tyto peníze emitují...’ Lze proto také říci: ‚Peníze jsou budoucností’.“
teraz
Hans Christoph Binswanger z Geld und Magie. Deutung und Kritik der modernen Wirtschaft anhand von Goethes Faust:
„Subsistenční neboli zásobovací hospodářství je zaměřeno na uspokojování fyzických potřeb lidí; tyto potřeby jsou uspokojitelné. Subsistenční hospodářství má tedy ohraničené, konečné cíle. Výdělečné hospodářství je naproti tomu zaměřeno na imaginární potřeby, které mohou být díky lidské fantazii a žádostivosti nekonečně rozšiřovány; jsou tedy neuspokojitelné. Výdělečné hospodářství má tudíž v sobě zabudováno nekonečné usilování a pachtění se po nových potřebách a jejich uspokojování! Toto bažení po penězích jako prostředku uspokojování potřeb pak vede k dalšímu rozmnožování peněz, protože peníze jsou díky technice svého produkování mnohem snáze rozmnožitelné než zboží, které se musí často pracně vyrábět z materiálů a surovin naší země.
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Proto se zcela zákonitě objevila tendence produkovat nejdříve peníze a teprve po nalákání obyvatelstva na jejich získávání může finanční kapitál rozšířením imaginárních potřeb a jim odpovídající produkci zboží zajistit těmto penězům dodatečnou platnost.“
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
alebo J. Rothkranz
"Veškeré peníze tedy reprezentují dvojí lidskou práci. Za prvé takovou, kterou někdo za ně nabídl (vyměnil), a za druhé tu, kterou někdo za tyto peníze může získat (vyměnit)."
-------------------------------
ake su dopady?
"Hodnota peněz se v zásadě může změnit pouze ve dvou směrech: nahoru nebo dolů. Zvýšení hodnoty peněz se nazývá deflace, její snížení nazýváme inflace. Protože hodnota peněz spočívá ve směnné hodnotě, představuje jejich každé dané množství takovou hodnotu, za jakou se nechají vyměnit za lidskou práci nebo její produkty. Jestliže v určitém národním hospodářství zůstává množství a kvalita vykonané práce konstantní, zatímco je množství v něm obíhajících peněz zvýšeno, klesá hodnota dotyčné měny v té míře, v jaké se zvyšuje množství oběživa. Matematicky vyjadřuje tedy poměr mezi aktuálně vykonanou prací a množstvím oběživa."
J. Rothkranz
ak je narusena rovnovaha medzi vykonanou pracou a rastom/poklesom penaznej zasoby tak peniaze posobia:
"1. inflačně
a) přírůstkem množství obíhajících MJ při nezměněném počtu každodenně odpracovaných hodin.
b) úbytkem denně odpracovaných hodin při nezměněném množství MJ v oběhu
2. deflačně
a) snížením množství obíhajících MJ při nezměněném množství denně odpracovaných hodin,
b) zvýšením počtu denně odpracovaných hodin při nezměněném množství obíhajících MJ
*odpracovane hodiny sa chapu ako skutocne odpracovane a nie ako pokrikovanie spekulantov na burze ;-)
MJ - menova jednotka
preto je pre niektorych expertov z rakuskej a chicagskej skoly (liberali a neoliberali) dodnes zahadou, ze ako je mozne, ze v rokoch 1921-29 sa penazna zasoba zvysila v USA o cca 1/3 ale tieto spominane roky boli v USA deflacne (cize bolo viac realne vytvorenych hodnot ako novo natlacenych penazi) a zahadna je pre nich aj rekordna inflacia v zimbabwe, kde sa okrem tlacenia penazi nevytvorili prakticky ziadne hodnoty.
PS: toto by asi vydalo aj na jeden clanok.
aby som nezabudol. nezda sa ti (vam), ze tito parchanti v poslednych desatrociach natlacia do ekonomiky vzdy viac penazi ako su podnikatelia a robotnici (spolu pracujuci, lebo kapitalistami su bankari a ich nochsledi politici) schopni vytvorit realnych hodnot??? s tym suvisi napr. aj to, ze pracujuce narody, ktore by stimulovali obeh penazi miesto tlacenia novych penazi by tie iste peniaze kryli novou dalsou pracou. ich mena by tym naberala na sile - za malo penazi vela muziky. taki nemci, slovaci, japonci a par dalsich narodov, ktorym robota nesmrdi by za jedno euro kupili pol planety ;-)
krija
2 iviak