For all we ought to have said...

Mezinárodnímu týmu devíti vědců z USA, Dánska a Austrálie se ve vzorcích prachu, odebraném po zřícení věží WTC dne 11. září 2001 v New Yorku, podařilo vědecky prokázat hojné zbytky nevyhořelého typu materiálu, použitelnému k efektivnímu řezání oceli. A to navíc nikoli běžného, ale v podobě nanomateriálu - nejspíše armádního stupně - a v podstatě se zcela zřejmě jedná o typ výbušniny s velmi dobrou řezací schopností u kovových materiálů, nicméně nezpůsobujících takový hluk jako klasické trhaviny. Nález tohoto materiálu byl ohlášen v článku, který byl po oponentních posudcích - tzv. peer review - publikován ve vědeckém časopise The Open Chemical Physics Journal.

Článok je od nasledovných autorov / vedcov: Niels H. Harrit, Jeffrey Farrer, Steven E. Jones, Kevin R. Ryan, Frank M. Legge, Daniel Farnsworth, Gregg Roberts, James R. Gourley, Bradley R. Larsen a je ho možné stiahnuť na nasledovnej adrese:

Active Thermitic Material Discovered in Dust from the 9/11 World Trade Center Catastrophe (cca 10 MB)

Práca na 25-tich stranách pojednáva:

Abstrakt: Ve všech vzorcích prachu, vzniklého při destrukci WTC, jsme objevili zřetelné rudošedé šupinky. V tomto článku podáváme zprávu o zkoumání čtyřech vzorků, odebraných na různých místech. Tyto rudošedé šupinky vykazují nápadnou podobnost ve všech čtyřech vzorcích. Jeden ze vzorků byl odebrán obyvatelem Manhattanu okolo deseti minut po zřícení druhé věže WTC, dva dalšího dne a čtvrtý okolo týdne později. Vlastnosti těchto šupinek byly analyzovány pomocí optické mikroskopie, řádkovacího elektronového mikroskopu (SEM), Rentgenovou spektoskopií (XEDS) a diferenciální skenovací kalorimetrií (DSC). Rudý materiál obsahuje zrna přibližně 100nm v průměru, které jsou převážně kysličníkem železa, a hliník, který je obsažen v jemných plátkových strukturách. Po separací komponentů za pomoci methylacetonu (MEK) byl hliník prokázán být v elementární podobě. Kysličník železa a aluminium jsou v rudém materiálu velmi dobře promíchany. Pokud je materiál šupinek zažehnut v DSC kalorimetru, vykazuje na přibližně 430 °C vznik prudké ale krátké exotermické reakce, hluboko pod normální zápalnou teplotou konvenčního termitu. V reziduu po zapálení těchto rudošedých šupinek lze rozlišit četné mikrokuličky bohaté na železo. Rudá část materiálu byla shledána býti dosud nezapáleným materiálem termitového typu s velmi vysokou energií hoření.



Článok zaznamenal významnejší ohlas v Dánsku (pochádza odtiaľ jeden z vedcov - Niels H. Harrit). Dokonca sa mu venovali aj na mainstreamových televíznych staniciach. Rozsiahlejší rozhovor na jednej z nich (TV2) s už spomínaným vedcom Nielsom H. Harritom (expert v nanochemií Centra pre molekulárne filmy inštitútu Nielsa Bohra na univerzite v Kodani) si môžte pozrieť na nasledovnom videu:


Viac si o tom môžte prečítať tu: ZDROJ